Reklama
 
Blog | Igor Luhan

Dilemata dnešní doby

Mnoho let jsem aktivním členem celosvětové profesní organizace, její jméno není důležité. I v ní se v současné době řeší, jak se postavit k dění na Ukrajině. Jsou názory na to vyloučit Ruskou a Běloruskou pobočku z této organizace, nebo alespoň pozastavit jejich členství tak, jak to například udělala Mezinárodní železniční unie (UIC). Validní jsou i argumenty, že smyslem organizace je rozvíjet profesionály tak, aby byli ještě lepší. Je to volba, před níž se asi dostává stále více mezinárodních organizací, které se dosud deklarovaly jako nepolitické, ale které jsou podstatnou součástí občanské společnosti.

Co s tím? Už od doby komunistů mám dobrého známého, možná přítele, na severu Ruské federace. Vzdělaný člověk, docent na VŠ. Smáli jsme se stejným vtipům na Brežněva, měli jsme stejný názor na okupaci v roce 1968. Dnes se ale zcela míjíme, ať už při osobním setkání, tak přes WhatsUp. Přestože má přístup k našim informacím (naposledy třeba https://www.novinky.cz/news-in-russian – máte-li známé, šiřte, zatím to je v Rusku přístupné), tak dřív třeba DW a Euronews. Ale když mu došly argumenty, vždycky nakonec prohlásil že my máme svou pravdu a oni svou a kde je ta skutečná nikdo neví. Zcela převzal nihilistickou argumentaci Putina že pravda neexistuje.

Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Po mých zkušenostech mi jako nejdůležitější přijde jedno vyjádření z naší komunikace: „мы, живя в различной цивилизационной среде, имеем разные взгляды на одни и те же вещи“ – tedy že každý žijeme v jiné civilizační sféře. Bohužel, jsem přesvědčen, že Rusko už není a nebude součástí Evropy. Samo, a to za podpory většiny obyvatel, se dobrovolně rozhodlo přesunout „někam do Asie“. Proč by tedy mělo být součástí profesních organizací, které sdílejí evropské hodnoty, že?

Reklama