Reklama
 
Blog | Igor Luhan

O cestování vlakem aneb o nevýhodách jednoduchých řešení

Některá řešení jsou jednoduchá jen na první pohled. Objeví-li se problémy, ukáže se, co vše se nedomyslelo.



Tak jsem vyrazil vlakem, a to po hlavní trati. Dostal jsem se ale
jen do Kolína, tam byla porucha zabezpečovacího zařízení a ze stanice se stal
špunt. Osobní vlaky nejezdily vůbec, rychlíky projížděly s takovým zpožděním,
že bych se do cíle cesty dostal v okamžiku, kdy už jsem měl být na cestě
zpátky. Tak jsem se vrátil zpět do Prahy. Teď by mohly následovat stesky na
nedostatek informací (zpoždění se postupně zvyšovalo, z deseti minut na
víc než hodinu, nic nebylo jisté a nikdo nic nevěděl), či na organizaci
(nesmyslné fronty žadatelů o potvrzení o zpoždění, jimž šlo předejít).

Mne ale zaujalo něco jiného. Protože stanice v Kolíně byla
pro osobní vlaky neprůjezdná, hromadily se v Poříčanech předměstské
jednotky jezdící do Kolína v pravidelném taktu. Dál se nedostaly, ale
zpátky do Prahy také nejezdilo nic. Příměstská doprava se zastavila.

Z metra v Praze známe, že pokud se některá ze stanic
stane neprůjezdnou, jezdí vlaky ve zbývajících částech trati samostatně. V případě
problémů v Kolíně tomu tak nebylo, vlaky prostě stály a čekaly. A teď by
opět mohly následovat stesky na neefektivnost organizace ve vlakové dopravě.

Reklama

Při dalším přemýšlení se však objeví zajímavá věc. Vlaky
totiž v pražském metru patří stejné organizaci jako trať, ale na dráze
tomu tak není. Vlaky, ty osobní, patří ČD, zatímco trať je „státní“ a spravuje
ji organizace SŽDC (Správa železniční dopravní cesty). To rozdělení má logiku –
pokud chceme na dráze konkurenci, není možné, aby jeden z konkurujících subjektů
vlastnil tratě a určoval tak, kdo a kdy po nich smí jezdit. Proto k němu v nedávné
minulosti došlo. Jednotliví provozovatelé vlaků si u SŽDC objednávají kapacitu
na průjezd vlaku. Když pak dojde k nečekané události, není patrně možné objednanou
kapacitu zkrátit, tedy poslat vlak zpátky aby nahradil vlak, který v protisměru
nejede, aniž by dojel do cílové stanice. Naopak. Musí čekat, až bude mít
možnost do té cílové stanice dojet. Že to je nesmysl? Souhlasím, ale v souladu
se smlouvou – byla objednána kapacita až do cíle, je třeba ji vyčerpat.

Jednoduchá
a populistická odpověď na tento problém by byla ta, že se nemělo nic dělit –
kdyby vše patřilo ČD, šlo by i to, co jde v pražském metru. Ale mně by zajímalo,
jestli mají ČD zpracováno něco jako krizový plán. Dokonce si dovolím odhadnout,
že na tento typ problému nemají. Protože kdyby takový plán byl, asi by už bylo
na světě i řešení. Nebylo by to sice tak jednoduché, jako když je vše pod
jednou střechou, ale určitě to jde. Jen si s tím asi nikdo nedal tu práci,
a tak cestující čekají, a čekají, a příště už radši pojedou autem.