Pamatujete si? To očekávání, že úspěšný podnikatel úspěšně pozvedne i naši zem. Řídit stát jako firmu. Nebylo v té úvaze něco špatně? Bylo, všechno.
Především proč by měl být Babiš chápán jako úspěšný podnikatel? To je jen záměna pojmů. Babiš je bohatý podnikatel, ale všichni víme, že bohatství tady jde získat různými způsoby. Sám Babiš se někdy srovnává s Baťou. Ale smyslem Baťova podnikání byla prospěšnost – pro zákazníky, pro zaměstnance, pro okolí. Smyslem podnikání Andreje Babiše je zisk. Kdo si prostuduje dobře zdokumentované postupy nepřátelských převzetí, jimiž rozšiřoval své impérium a zbavoval se konkurence, tak to zná. Má to čtyři kroky. Nejprve se z budoucí oběti udělá přítel, uplácí se kamarádstvím, pomocí, službami. Dříve nebo později se oběť dostane do úplné závislosti. Pak stačí zajistit, aby něco „přestalo fungovat“ – skončilo financování, poklesl prodej či něco podobného. Oběť je plně závislá na Babišově impériu a sama se z krize, do níž upadla, nedostane a je levně ke koupi. Původnímu vlastníkovi zůstanou v nejlepším případě oči pro pláč. Andrej Babiš to nazývá „my jsme na něj zalehli“. Ale kde je ten prospěch pro ostatní, na němž založil Baťa své podnikání? Tady jej opravdu nenajdeme.
V jakém stavu jsme před budoucími prezidentskými volbami? Naše země už v sevření A. Babiše byla, zatím ale probíhala etapa uplácení a lichocení. Jen díky tomu, jak dopadly volby, jsme se ze sevření dostali. Volbou A. Babiše prezidentem vlezeme sami a dobrovolně do toho chomoutu znovu a budeme mít možnost si vyzkoušet, jak vypadá nepřátelské převzetí celé země prezidentem s doživotní imunitou. Opravdu to chceme?